Arabové v Praze: Jistou averzi pociťujeme všichni
Jaké je to být Arabem v Česku? To i další zajímavé informace se mohli návštěvníci dozvědět na setkání s arabským světem, které proběhlo v komunitním prostoru InBáze.
V neděli 12. 11. 2017 se v komunitním centru InBáze uskutečnilo setkání v Praze žijících muslimek a muslimů s početným zástupem zájemců z řad pražské veřejnosti. Kromě ochutnávek tradiční arabské kuchyně či ukázky správné přípravy marockého čaje a arabské kávy, nám byly představeny prezentace o palestinském folkloru či životě v Maroku. Závěrečná panelová diskuse otevřela celou řadu témat a poukázala na nejeden nepodložený stereotyp, který většinová společnost vůči muslimkám a muslimům má.
O setkání s muslimy a muslimkami byl obrovský zájem
Celé akce se nesla ve velmi přátelském duchu. Účast byla opravdu hojná. Místy bylo znát, že kapacita prostoru byla využita opravdu plně. Například při prezentaci o Palestině od mladého lékaře Uddaie někteří účastníci akce jen obtížně hledali místo s dobrým výhledem na stěnu, kam se fotky a videa promítaly. Celková účast bohatě překročila sedmdesát osob. Nezdálo se však, že by zúčastněným zaplněný prostor nějak vadil a také občerstvení byl naštěstí dostatek.
„Jistou averzi cítíme všichni“
Složení účastníků závěrečné panelové diskuse bylo zvoleno tak, aby byly zastoupeny všechny tři hlavní oblasti arabského světa: Al-Hijaz, Levantu a Maghrib. Všichni zúčastnění nás seznámili se svými zkušenostmi s životem v Praze, které byly poměrně rozmanité. Například Samira Sibaiová ze Sýrie poukázala na to, že její „nearabské“ vzezření jí zřejmě velmi usnadňuje každodenní život. Někteří ze zúčastněných mají přímé zkušenosti s politováníhodnou fyzickou agresí spojenou s jejich vírou, jiným se naštěstí nic takového nestalo. Jistou míru averze ze strany některých Čechů však připustili všichni.
Co je to tedy právo Šaría?
Hovořili jsme rovněž o historii imigrace z arabských zemí do Československa, aktuálním vývoji vztahů muslimského světa se světem „židovsko-křesťanským“, se zvyklostmi, které se liší a také o tom, co máme společné. Otázky z publika otevřely další témata: dozvěděli jsme se, že například často omílané „právo Šaría“ není žádným jednotným systémem zákonů, které by bylo možné někde zavést. Zřejmě nejpodstatnější je však Koránem ukládaná povinnost pro muslimy respektovat zákony nemuslimské země, v níž se nachází. Údajné hrozby muslimské invaze do Evropy a potlačení „našich evropských hodnot“ v tomto kontextu působí pouze směšně.
Více takových přátelských setkání vyjasňujících pozice jednotlivých, zbytečným strachem a předsudky vytvořených protistran by snad mohlo politováníhodné a zcela neoprávněné protimuslimské nálady ve společnosti alespoň zmírnit, pokud ne zcela eliminovat. Děkujeme všem, kteří se na tomto setkání jakkoliv podíleli!
