Jak vymáhat dodržování pracovních práv migrujících pracovníků? Inspektoráty práce musí spolupracovat, shodli se odborníci
Práce šest dní v týdnu, dvanáctihodinové šichty, nemožnost vyjednat si třeba i neplacené volno nebo chybějící zdravotní a sociální pojištění. Tomu čelí někteří zahraniční pracovníci v zemích Evropské unie. I v Česku se pracovní trh dlouhodobě prekarizuje především v důsledku tlaku na vysokou flexibilitu a snižování nákladů na pracovníky. Roste například využívání agenturního zaměstnávání a plnohodnotné úvazky nahrazují nejisté a špatně ohodnocené práce neodpovídají pravidlům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. O vymáhání práv vysílaných a dalších migrujících pracovníků, kteří se z povahy své pozice často dostávají do zranitelného postavení, se v Praze bavili v rámci konference spolupořádané Multikulturním centem Praha odborníci a odbornice z celé Evropy.
„Vysílání pracovníků je na vzestupu a musíme počítat s tím, že bude pokračovat, není to problém, který bychom mohli ignorovat“, říká Marek Čaněk, bývalý dlouholetý ředitel Multikulturního centra Praha a odborník na pracovní migraci. Zejména zneužívání tohoto institutu, který umožňuje, aby zaměstnavatel dočasně vyslal zaměstnance vykonávat pracovní povinnosti do jiného členského státu EU, s sebou nese řadu problémů a porušování pracovních práv.
Na konferenci, která se uskutečnila v rámci projektů PROMO – “Protecting Mobility through Improving Labour Rights Enforcement in Europe“ a STRONGLAB - “Towards stronger transnational labour enforcement cooperation on labour migration”, se sešli specialisté z mnoha evropských zemí, mimo jiné zástupci Mezinárodní organizace práce nebo představitelé britské univerzity Cardiff, Univerzity Jyväskylä ve Finsku a italské Padově. Za českou stranu promluvili kromě zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a neziskového sektoru také pracovníci inspektorátu práce.
V Česku s polským vízem
Podle generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Rudolfa Hahna je ochrana pracovních práv vysílaných pracovníků velmi problematická. Inspektorát vykonal v posledních pěti letech více než 115 000 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání a odhalil více než 17 000 nelegálně pracujících osob.
Od roku 2016 se zvyšuje počet zjištění právě u cizinců vyslaných k poskytnutí služby zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU. “Často jde pouze o pokus zastřít fakt, že se jedná prostě o pronájem pracovníků-cizinců”, říká Hahn. V praxi to například vypadá tak, že do České republiky jsou vysláni agenturou ukrajinští pracovníci, kteří ale mají polské vízum. Důvod pro to je velmi jednoduchý: polské vízum je výrazně levnější než české. Pro inspektory ale může být velice obtížné povolat někoho k zodpovědnosti v případě, že zjistí pochybení – často to může být například problematická mzda nebo pracovní úrazy. Při kontrole smluv nezřídka kdy zjistí, že jsou uzavřeny s firmou, která má pouze někde poštovní schránku a v podstatě se jedná falešnou společnost.
Problémy: Úřady nespolupracují a pracovníci se bojí
Problémy spojené s vysíláním pracovníků a obecně přeshraniční mobilitou pracujících vidí odborníci především dva: nízkou vymahatelnost pracovních práv, která je způsobena nedostatečnou kooperací jednotlivých národních institucí, a dále neinformovanost a strach samotných migrantů. První problém by pomohlo vyřešit zřízení tzv. European Labour Authority, která by umožnila spolupráci inspektorátů práce a dalších institucí. O potřebnosti takového úřadu mluvil ve svém výročním projevu o stavu Unie i Jean Claude Juncker.
Druhý problém rozhodně jednoznačné řešení nemá – je logické, že lidé v extrémně zranitelné situaci ze strachu ze ztráty jediného životně důležitého příjmu často mlčí a nestěžují si. Pracovníci se často snaží tyto problémy řešit tím, že se obrací na své známé či rodinu a nemají důvěru k institucím státu, kde pracují. Pro to, aby se jejich situace zlepšila, je potřeba navazování a prohlubování spolupráce mezi jednotlivými institucemi různého tematického zaměření, vládního i nevládního charakteru – a to jak v lokálním, tak přeshraničním kontextu.
Konference získala finanční podporu z programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace "EaSI" (2014-2020). Další informace naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/social/easi
Konference byla rovněž financována Visegrádským fondem a Ministerstvem zahraničních věcí Nizozemského království.
Pro více informací kontaktujte:
Justyna Janowska, justyna.janowska@mkc.cz
