Migrační manifest navrhuje kroky ke zlepšení migrační politiky ČR

Volný pohyb
Ústředním a úvodním tématem dokumentu je právo na svobodu pohybu, které je zakotveno i v Ústavě ČR, a není jej proto možné a priori chápat jako anomálii. Jak uvedl jeden z autorů Manifestu, Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva: „Svoboda migrovat vychází z článku 14 ústavního zákona 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod, podle kterého má být svoboda pohybu a pobytu zaručena. Česká republika by proto měla zajistit, aby žadatel měl za splnění zákonem stanovených podmínek na udělení víza či povolení k pobytu právní nárok.“ Migrační manifest dále navrhuje postupy na zlepšení situace nově příchozích migrantů. Zejména se jedná o navýšení kapacity úřadů imigrační správy za účelem podstatného zkvalitnění rozhodovacích procesů a zavedení plné digitalizace veškeré pobytové agendy, aby většina úkonů mohla probíhat online.

Integrace a integrační politika
Vladislav Gűnter z Centra pro integraci cizinců zhodnotil politiky integrace za posledních dvacet let. Poukázal na to, že odpovědnost za integraci je ve veřejném mínění stále přisuzována primárně migrantům. Gűnter zdůraznil, že pro úspěšnou integraci je zásadní, aby integrační politika zapojovala všechny obyvatele. „Jsme přesvědčeni, že má-li být cílem integrace spokojené soužití všech bez ohledu na státní příslušnost, je nezbytné na ni nahlížet jako na proces vzájemného poznávání se a respektování se navzájem,“ dodal.

Sociální práva migrantů
Neziskové organizace poukázaly též na mezery v přístupu migrantů k sociálním právům, které jsou prostředkem k úspěšné integraci. Vytěsnění ze sociálního systému napomáhá mimo jiné k sociálnímu vyloučení. „Problematická je například nedostupnost veřejného zdravotního pojištění pro některé skupiny migrantů. Dále třeba nastavení pravidel důchodového pojištění ve vztahu k azylantům,“ uvedla Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Vzdělávání
Manifest se kriticky věnuje i oblasti vzdělávání migrantů. Lukáš Radostný z nevládní organizace META ve svém příspěvku vyzval představitele státní správy, aby vytvořili jasnou koncepci vzdělávání migrantů a jejich začleňování do vzdělávacího systému. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by mělo příslušnými zákonnými normami zajistit a zároveň uvést do praxe fungující systém jazykové přípravy nově příchozích migrantů do vzdělávacího systému v dostatečném rozsahu, který by umožnil těmto dětem a žákům dále se kvalitně vzdělávat. Zároveň ale také vytvořit i podporu učitelům, kteří jsou často necháváni na pospas své kreativitě a schopnostem improvizace,“ uvedl Radostný.

Postavení migrantů na trhu práce
Postavení migrantů na trhu práce představil Marek Čaněk z Multikulturního centra Praha.  „Migrace do České republiky je z podstatné části motivována ekonomicky – 13 % pracovníků ve stavebnictví jsou migranti, ve zpracovatelském průmyslu 6 % a v obchodě 5 %. Je tedy zjevné, že přínos migrantů pro českou ekonomiku je významný. Nicméně pracovní migraci nemůžeme vnímat pouze jako jakékoliv jiné zboží a hodnotit ji pouze z hlediska přínosu pro trh a Českou republiku a ‚dovážet‘ a ‚vyvážet‘ zahraniční pracovníky podle toho, jak se to českému trhu zrovna hodí. Koneckonců zkušenosti ze zemí západní Evropy ukazují, že to ani takto nefunguje,“ uvedl Čaněk. Migrační manifest proto navrhuje, že by ČR měla upřednostnit takovou pracovní migraci, která podporuje či umožňuje větší sociální integraci migrantů a nespoléhá se na to, že když migranti přijdou o zaměstnání, jednoduše odcestují do zemí původu.

Politická participace
Téma politické participace migrantů představily Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci a Jelena Silajdžič z organizace Slovo 21. „Možnost spolupodílet se na politickém životě země, ve které žiji, podporuje pocit sounáležitosti se státem, společností, místními iniciativami a umožňuje aktivně ovlivňovat dění ve společnosti,“ říká Valentová. Migrační manifest navrhuje, aby všem migrantům s trvalým pobytem na území ČR a rodinným příslušníkům občanů EU s přechodným pobytem bylo přiznáno aktivní a pasivní volební právo na úrovni obcí a krajů. Současně by migranti měli mít právo být členy politických stran a moci kandidovat.

Ideové zakotvení Migračního manifestu
Na závěr veřejné prezentace Migračního manifestu vyjádřila Eva Dohnalová přesvědčení, že jen hodnotově orientovaný přístup umožní tvůrcům politik vytvářet dlouhodobá a stabilní řešení. Současně umožní soužití v kultuře míru, kde zájmy všech bez ohledu na státní příslušnost mohou být zastřešovány hodnotami Všeobecné deklarace lidských práv, jako je důstojnost a svoboda jednotlivce, právo na život a osobní bezpečnost, rovnost před zákonem, právo na práci a spravedlivou odměnu, právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, za podmínky solidarity a respektu vůči ostatním.