Gymnazisté vytvořili aktualizovanou mapu Vršovic v době epidemie

Prostřednictvím webové aplikace Mapotic zaznamenali studenti téměř 180 míst od obchodů a restaurací přes školy, parky a sportoviště až po kulturní a zdravotnická zařízení. Ke všem těmto bodům studenti průběžně dopisují aktuální informace, které se týkají provozu v době epidemie a na jejím konci.

„Do naší školy chodí i studenti z jiných městských částí. Myslím, že díky aktivitě si k okolí školy vytvořili bližší vztah. Snad tu budou pak chtít trávit i více času, až začnou zase fyzicky navštěvovat školní budovu,“ přeje si zástupkyně ředitele Gymnázia Přípotoční Irena Rudolfová, která studenty při mapování vedla. Online mapování podle ní přispělo k zájmu studentů o veřejný prostor a jeho podobu i využití.

Studenti byli při tvorbě mapy rozděleni do čtyř týmů, každý měl na starosti zadávání jiných kategorií míst. „Vždycky, když se objeví nové opatření nebo nařízení, ve skupině se domluvíme, kdo tam nové informace zadá a v jaké podobě,“ vysvětlila studentka Terezie B., jak se spolužáky průběžně aktualizují mapu. Její skupina mapuje restaurace, parky a městskou zeleň.

Mapa vznikla v rámci vzdělávací aktivity COVID-19 Survival Map od Multikulturního centra Praha, které se školou dlouhodobě spolupracuje. „Pro studenty, kteří mapu vytvořili, jsme společně s paní profesorkou Rudolfovou zahájili v lednu sérii workshopů o veřejném prostoru a pocitovém mapování města. Výsledkem měla být prezentace vlastní pocitové mapy Vršovic před členy městské rady,“ vysvětlila Tereza Cajthamlová z Multikulturního centra Praha a dodala, že epidemie a uzavření škol jim však zkřížily plány. „Museli jsme vymyslet, jak v programu pokračovat i na dálku. Napadlo nás, že by studenti mohli vytvořit mapu Vršovic, která by zároveň usnadňovala místním orientaci v aktuálních opatřeních a omezeních,“ doplnila Cajthamlová.

Studenti se při tvorbě mapy naučili vyhledávat informace, vzájemně spolupracovat a komunikovat nejen mezi sebou, ale i s lidmi mimo školní prostředí. Informace totiž museli zjišťovat například od majitelů restaurací, pracovníků zdravotnických zařízení nebo úředníků samosprávy. „Brzy poznali, že ne všechno lze vyhledat na internetu a že je před zveřejněním nutné ověřovat a porovnávat zjištěné informace. Jejich práce tedy byla v podstatě novinářská,“ doplnila Cajthamlová.

„Ze začátku to byla taková nudná mravenčí práce, ale když jsme pak dohledávali doplňující informace, bavilo mě to hodně. Naučila jsem se pracovat s různými zdroji informací,“ shrnula svou zkušenost s tvorbou mapy Veronika Š. „Mně se nejvíc líbilo, že jsme zvládli ve skupinách spolupracovat, domluvit se a práci si rozdělit,“ dodala spolužačka Viktorie F.

Vzdělávací aktivita, podle které studenti mapu vytvořili, kombinuje práci s mapou, aktivní pomoc druhým a výchovu k demokratickému rozhodování. Veškeré materiály k aktivitě jsou pro učitele zdarma k dispozici na webu Multikulturního centra Praha. Podobné mapy díky této vzdělávací aktivitě vytvořili i žáci Základní školy Partyzánská z České Lípy, holického Gymnázia Dr. Emila Holuba nebo žákyně Středního odborného učiliště obchodu a služeb v Chrudimi.

Hotové mapy budou podle Cajthamlové sloužit i po skončení epidemie. „Aktivita vede studenty k tomu, aby informace v mapě průběžně doplňovali a aktualizovali, takže v době uvolňování opatření může být mapa stejně užitečná jako na začátku epidemie. Myslím, že s následky epidemie v podobě různých nařízení, zákazů nebo naopak možností pomoci a inspirativních nápadů, se budeme potkávat ještě dlouhou dobu. Vzniklé mapy tak mohou být vhodným nástrojem, jak tyto novinky v jednotlivých lokalitách průběžně zaznamenávat,“ uzavřela Cajthamlová možné další využití map v nejbližších měsících.

Projekt se zamlouvá i místostarostovi městské části Praha 10 Davidu Kašparovi (VLASTA / STAN), který se stará o školství a kulturu.  „Jedná se o skvělou aktivitu a jsem moc rád, že se uskutečnila na Desítce. Taková praxe žáky krásně připravuje pro budoucí pracovní život, a zároveň u nich posiluje kladný vztah k vnímání místa, kde žijí nebo ‚jen‘ studují. V naší vlastní koncepci zaměřené na základní školy, které přímo zřizujeme, se právě na tyto aspekty zaměřujeme,“ řekl Kašpar.  

Aktivita vznikla v rámci projektu Participace žáků na rozhodovacím procesu, který je podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. MŠMT v něm v rámci výzvy Budování kapacit pro rozvoj škol II podpořilo vznik programů, jejichž cílem je kromě jiného podpora vzdělávání v oblasti kompetencí pro demokratickou kulturu, tedy občanského vzdělávání. Tyto programy budou zveřejněny, aby byly k dispozici pro volné využití ve všech školách a vzdělávacích institucích.