Jaké přináší změny Lex Ukrajina II?

Jak řešit integraci cizinců? Co ve stávající nabídce sociálních služeb schází? A co je nejvíce potřeba z pohledu samotných migrantů? Jak zlepšit mezietnické soužití v lokalitě a lépe pracovat se stereotypy většinové společnosti?

GENTRIFIKACE Gentrifikaci lze v nejširším slova smyslu definovat jako proces proměny města nebo jeho částí, který vede ke zvýšení cen nemovitostí v dané oblasti, a tím pádem také k proměně skladby obyvatelstva. Méně movití lidé jsou postupně nahrazeni více movitými. Celý proces je často nastartován a následně provázen změnami v kulturním charakteru čtvrti....

Přečtěte si nové číslo Bulletinu SLOVO. Vydává jej Slovo 21 už bezmála dvě desetiletí s cílem zlepšovat kvalitními informacemi integraci cizinců u nás.

Zabezpečit integraci cizinců do většinové společnosti. Zaměřit se na vzdělávání dětí i dospělých, vést je k ekonomické soběstačnosti, pomoci jim rozvíjet sousedské vztahy, a to na obou stranách. Předcházet vzniku problémů, nebo je alespoň včas řešit. Ve vzdělávání se mimo cizince zaměřit i na veřejné instituce, jako jsou školy, úřady, sociální služby, NNO a další....

Pandemická krize nejhůř dopadla na agenturní zahraniční pracovníky. Zaznělo to v rámci online kulatého stolu „Proměny pracovního trhu, zaměstnávání zahraničních pracovníků a dopady pandemie“, který zorganizovalo Multikulturní centrum Praha společně s týmem projektu Sirius.

Při cestách po JAR, kde jsem se rozhodl zmapovat situaci ohledně útoků na bělošské farmáře a údajnou bílou genocidu, se dostávám o stovky kilometrů dál na jihozápad, do pobřežního západokapského městečka Hermannus, kde žije grafička a komunikační analytička Mandy Owens. Spolu s partnerkou tam vychovává malého syna....

V kontextu násilné kriminality v postapartheidním období jsou po celém světě nejviditelnější zprávy o údajném cíleném vyvražďování bělošských farmářů. Některé stránky na sociálních sítích jsou zaplaveny fotografiemi brutálně zmučených lidí a volají po zastavení bílé genocidy.

Apartheid se systematicky snažil znemožnit zejména černošské většině jakýkoliv ekonomický rozvoj a vliv. Přestože k systematickému omezování práv podrobených skupin došlo až v průběhu otevřeně rasistické vládní strategie segregace po roce 1949, nárazově se to dělo už dříve. V roce 1913 vešel například v platnost zákon, který zakazoval nebílému obyvatelstvu vlastnit půdu....

Na přelomu milénia byly vraždy na jihoafrických farmách na vzestupu. Proto se jimi v roce 2003 zabývala speciální vyšetřovací komise. Přezkoumala několik tisíc činů, u kterých se podařilo dopadnout pachatele, a rasový motiv byl zaznamenán ve 2 % případů. K obdobnému závěru pak došla i Komise pro lidská práva, která se těmito činy na popud afrikánských organizací zabývala v roce 2014....

Inovativní projekt Města a inkluzivní strategie se nejprve zaměřil na zhodnocení a zmapovaní nástrojů v oblasti integrace migrantů, a to jak na národní, tak na krajské úrovni. Tyto analýzy sloužily jako podklad pro realizaci aktivit a vytvoření potřebných nástrojů, které mohly přispět ke správnému nastavení rámce integrace migrantů....

Profese interkulturních pracovníků, zprvu nazývaných sociokulturní mediátoři, dnes v České republice není příliš obecně známým povoláním. Služeb těchto pracovníků a pracovnic stále využívají zejména neziskové organizace, ve významně menší míře školy či samosprávy....

30. listopadu 2020, vydání 140

V roce 2016 Evropská unie vytvořila systém kvót pro přijímání uprchlíků, podle kterého mělo Česko přijmout 2691 uprchlíků z jižní Evropy. Přijalo jich pouze 12, čímž porušilo své právní závazky vůči EU a princip solidarity. Strach z přijímání uprchlíků, který v době tzv. migrační krize převládal mezi českou veřejností, přetrvává dodnes....

Již řadu let se díky projektu organizace Slovo 21 setkávají rodiny Čechů i migrantů u společného oběda. Jednou za rok se takto realizátoři snaží prostřednictvím organizovaných návštěv navázat kontakty mezi migranty a českou veřejností....