Ruská invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, způsobila jednu z největších humanitárních krizí v Evropě v posledních desetiletích. Miliony lidí byly nuceny uprchnout před válkou a hledat bezpečí mimo svou zemi. Česká republika se stala jedním z hlavních útočišť pro uprchlíky z Ukrajiny a přijala nejvíce lidí s udělenou dočasnou ochranou na obyvatele v Evropské unii. ...

Při komunikaci s cizinci je důležité nejen dodržovat základní pravidla zdvořilosti a porozumění, ale také zohlednit kulturní rozdíly, které mohou výrazně ovlivnit vzájemné porozumění. Jedním z nejviditelnějších aspektů je neverbální komunikace, zejména gesta.

Představte si, že se ocitnete v cizí zemi a snažíte se domluvit místním jazykem. Dlaně se vám potí, srdce bije rychleji a myšlenky vám běží hlavou. Co se v tuto chvíli děje ve vašem mozku? Pojďme se podívat na fascinující procesy, které probíhají v našich hlavách, když se snažíme komunikovat v cizím jazyce.

Poslední listopadovou neděli, 27. listopadu, se uskuteční tradiční setkání českých rodin a rodin cizinců ze třetích zemí u prostřených stolů.

Zuzana Schreiberová má s pomocí uprchlíkům bohaté zkušenosti. Od roku 2015 totiž vedla dobrovolníky v rámci Iniciativy Hlavák. Proto teď, už jako ředitelka MKC Praha, předává své dlouholeté zkušenosti účastníkům interkulturních tréninků pro pomáhající příchozím z Ukrajiny.  

Jak a kde se projevuje diskriminace? Co vede lidi k předsudečnému jednání a jak se cítí ti, kteří jsou diskriminováni? I takové otázky si pokládali studenti a studentky Střední odborné školy pedagogické a gymnázia Evropská na Praze 6, kteří se zúčastnili projektu Multikulturního centra Praha Příběhy těch, co museli jít.

Kompletní text v PDF verzi si stáhnete zde. Když už se zdálo, že shora rozdmýchávaná morální panika z romských uprchlíků z Ukrajiny skončila, na veřejnost unikla zpráva o „komunikační strategii“ připravené Ministerstvem vnitra....

Jaké přináší změny Lex Ukrajina II?

GENTRIFIKACE Gentrifikaci lze v nejširším slova smyslu definovat jako proces proměny města nebo jeho částí, který vede ke zvýšení cen nemovitostí v dané oblasti, a tím pádem také k proměně skladby obyvatelstva. Méně movití lidé jsou postupně nahrazeni více movitými. Celý proces je často nastartován a následně provázen změnami v kulturním charakteru čtvrti....

Jak řešit integraci cizinců? Co ve stávající nabídce sociálních služeb schází? A co je nejvíce potřeba z pohledu samotných migrantů? Jak zlepšit mezietnické soužití v lokalitě a lépe pracovat se stereotypy většinové společnosti?

Přečtěte si nové číslo Bulletinu SLOVO. Vydává jej Slovo 21 už bezmála dvě desetiletí s cílem zlepšovat kvalitními informacemi integraci cizinců u nás.

Zabezpečit integraci cizinců do většinové společnosti. Zaměřit se na vzdělávání dětí i dospělých, vést je k ekonomické soběstačnosti, pomoci jim rozvíjet sousedské vztahy, a to na obou stranách. Předcházet vzniku problémů, nebo je alespoň včas řešit. Ve vzdělávání se mimo cizince zaměřit i na veřejné instituce, jako jsou školy, úřady, sociální služby, NNO a další....

Pandemická krize nejhůř dopadla na agenturní zahraniční pracovníky. Zaznělo to v rámci online kulatého stolu „Proměny pracovního trhu, zaměstnávání zahraničních pracovníků a dopady pandemie“, který zorganizovalo Multikulturní centrum Praha společně s týmem projektu Sirius.

V kontextu násilné kriminality v postapartheidním období jsou po celém světě nejviditelnější zprávy o údajném cíleném vyvražďování bělošských farmářů. Některé stránky na sociálních sítích jsou zaplaveny fotografiemi brutálně zmučených lidí a volají po zastavení bílé genocidy.

Apartheid se systematicky snažil znemožnit zejména černošské většině jakýkoliv ekonomický rozvoj a vliv. Přestože k systematickému omezování práv podrobených skupin došlo až v průběhu otevřeně rasistické vládní strategie segregace po roce 1949, nárazově se to dělo už dříve. V roce 1913 vešel například v platnost zákon, který zakazoval nebílému obyvatelstvu vlastnit půdu....