Migrační manifest navrhuje kroky ke zlepšení migrační politiky ČR
Analýzu
hlavních problémů české migrační, azylové a integrační politiky a také návrhy
jejich řešení představili veřejnosti v pátek 2. října 2015 odborníci z
Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR v nově
vzniklém dokumentu Migrační manifest. Veřejná prezentace Migračního manifestu se
konala v předvečer druhého výročí tragédie u ostrova Lampedusa, kde přišlo o
život 366 lidí. Tato událost se stala symbolem současné migrační situace.
Tisková zpráva k veřejné
prezentaci Migračního manifestu
Evropský dům, Jungmannova 24, Praha 1
Praha, 2. října 2015
„Migrační manifest se zaměřuje na sedm průřezových témat, která
společně pokrývají celé spektrum české migrační, azylové a integrační politiky,“
představila dokument
jedna z jeho editorek Tereza Freidingerová z Konsorcia nevládních
organizací pracujících s migranty v ČR, “jedná se o témata volný pohyb, solidarita s uprchlíky a spravedlivá
azylová politika, integrace a integrační politika, sociální práva migrantů,
vzdělávání, postavení migrantů na trhu práce a jejich politická participace.“
Migrační manifest vychází z dlouholetých zkušeností nevládních organizací, které působí v oblasti migrace a integrace. „Nevládní organizace chtějí tímto dokumentem přispět k vytvoření vyvážené, kultivované a sociálně spravedlivé migrační politiky a současně také ovlivnit úroveň veřejné diskuse o migraci,“ vysvětlila zástupkyně Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Eva Dohnalová.
Volný pohyb
Ústředním a úvodním tématem dokumentu je právo na svobodu pohybu,
které je zakotveno i v Ústavě ČR, a není jej proto možné a priori chápat
jako anomálii. Jak uvedl jeden z autorů Manifestu, Pavel Čižinský
z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva: „Svoboda migrovat vychází z článku 14 ústavního zákona 2/1993 Sb.
Listiny základních práv a svobod, podle kterého má být svoboda pohybu a pobytu
zaručena. Česká republika by proto
měla zajistit, aby žadatel měl za splnění zákonem stanovených podmínek na udělení
víza či povolení k pobytu právní nárok.“ Migrační manifest dále
navrhuje postupy na zlepšení situace nově příchozích migrantů. Zejména se jedná
o navýšení kapacity úřadů imigrační správy za účelem podstatného zkvalitnění
rozhodovacích procesů a zavedení plné digitalizace veškeré pobytové agendy, aby
většina úkonů mohla probíhat online.
Solidarita s uprchlíky a spravedlivá azylová politika
Postavení a
práva uprchlíků představil Martin Rozumek z Organizace pro pomoc
uprchlíkům, který akcentoval nutnost zajištění přístupu uprchlíků
k mezinárodní ochraně a revize stávajícího společného evropského azylového
systému. „Nevládní organizace považují za
zásadní, aby Česká republika definovala a prosazovala na národní i unijní
úrovni posílení právních možností legálního vstupu žadatelů o mezinárodní ochranu na území České republiky, respektive
Evropské unie, aby se předešlo obchodu s lidmi a tragédiím, jaké se dějí
například ve Středozemním moři a na Balkáně,“ uvedl Rozumek. Jako možné řešení navrhl zvýšení
dostupnosti vydávání humanitárních víz na ambasádách evropských států, která by
dotyčným umožnila bezpečně doletět do EU a zažádat na místě o mezinárodní
ochranu.
Integrace a integrační politika
Vladislav Gűnter z Centra
pro integraci cizinců zhodnotil politiky integrace za posledních dvacet let.
Poukázal na to, že odpovědnost za integraci je ve veřejném mínění stále
přisuzována primárně migrantům. Gűnter zdůraznil, že pro úspěšnou integraci je
zásadní, aby integrační politika zapojovala všechny obyvatele. „Jsme přesvědčeni, že má-li být cílem
integrace spokojené soužití všech bez ohledu na státní příslušnost, je nezbytné
na ni nahlížet jako na proces vzájemného poznávání se a respektování se
navzájem,“ dodal.
Sociální práva migrantů
Neziskové
organizace poukázaly též na mezery v přístupu migrantů k sociálním právům,
které jsou prostředkem k úspěšné integraci. Vytěsnění ze sociálního
systému napomáhá mimo jiné k sociálnímu vyloučení. „Problematická je například nedostupnost veřejného zdravotního
pojištění pro některé skupiny migrantů. Dále třeba nastavení pravidel
důchodového pojištění ve vztahu k azylantům,“ uvedla Eva Dohnalová
z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.
Vzdělávání
Manifest se
kriticky věnuje i oblasti vzdělávání migrantů. Lukáš Radostný z nevládní
organizace META ve svém příspěvku vyzval představitele státní správy, aby
vytvořili jasnou koncepci vzdělávání migrantů a jejich začleňování do
vzdělávacího systému. „Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy by mělo příslušnými zákonnými normami zajistit
a zároveň uvést do praxe fungující systém jazykové přípravy nově příchozích
migrantů do vzdělávacího systému v dostatečném rozsahu, který by umožnil těmto
dětem a žákům dále se kvalitně vzdělávat. Zároveň ale také vytvořit i podporu
učitelům, kteří jsou často necháváni na pospas své kreativitě a schopnostem
improvizace,“ uvedl Radostný.
Postavení migrantů na trhu práce
Postavení
migrantů na trhu práce představil Marek Čaněk z Multikulturního centra
Praha. „Migrace do České republiky je z podstatné části motivována ekonomicky
– 13 % pracovníků ve stavebnictví jsou migranti, ve zpracovatelském průmyslu 6
% a v obchodě 5 %. Je tedy zjevné, že přínos migrantů pro českou ekonomiku
je významný. Nicméně pracovní migraci nemůžeme vnímat pouze jako jakékoliv jiné
zboží a hodnotit ji pouze z hlediska přínosu pro trh a Českou republiku a
‚dovážet‘ a ‚vyvážet‘ zahraniční pracovníky podle toho, jak se to českému trhu
zrovna hodí. Koneckonců zkušenosti ze zemí západní Evropy ukazují, že to ani
takto nefunguje,“ uvedl Čaněk. Migrační manifest proto navrhuje, že by ČR měla
upřednostnit takovou pracovní migraci, která podporuje či umožňuje větší
sociální integraci migrantů a nespoléhá se na to, že když migranti přijdou o
zaměstnání, jednoduše odcestují do zemí původu.
Politická
participace
Téma politické participace migrantů představily Eva Valentová ze
Sdružení pro integraci a migraci a Jelena Silajdžič z organizace Slovo 21. „Možnost spolupodílet se na politickém
životě země, ve které žiji, podporuje pocit sounáležitosti se státem,
společností, místními iniciativami a umožňuje aktivně ovlivňovat dění ve
společnosti,“ říká Valentová. Migrační manifest navrhuje, aby všem
migrantům s trvalým pobytem na území ČR a rodinným příslušníkům občanů EU s
přechodným pobytem bylo přiznáno aktivní a pasivní volební právo na úrovni obcí
a krajů. Současně by migranti měli mít právo být členy politických stran a moci
kandidovat.
Ideové
zakotvení Migračního manifestu
Na závěr veřejné prezentace Migračního manifestu vyjádřila Eva
Dohnalová přesvědčení, že jen hodnotově orientovaný přístup umožní tvůrcům
politik vytvářet dlouhodobá a stabilní řešení. Současně umožní soužití v
kultuře míru, kde zájmy všech bez ohledu na státní příslušnost mohou být
zastřešovány hodnotami Všeobecné deklarace lidských práv, jako je důstojnost a
svoboda jednotlivce, právo na život a osobní bezpečnost, rovnost před zákonem,
právo na práci a spravedlivou odměnu, právo na svobodu myšlení, svědomí a
náboženství, za podmínky solidarity a respektu vůči ostatním.
Zveřejnění Manifestu byl přítomen i zástupce Saské rady pro uprchlíky z Německa Patrick Irmer, který představil aktuální situaci s přijímáním uprchlíků v Německu.
Migrační manifest v českém a anglickém jazyce je možné stáhnout na webovém portálu www.migracnimanifest.cz
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR sdružuje 18 nevládních organizací, které se dlouhodobě zabývají problematikou migrace a integrace migrantů.
Kontaktní osoby: Eva Dohnalová, tel: 736 632 002,
email: policy@konsorcium-nno.cz