Inspirativní projekt: Na práci v ČR – integrační workshop jako nástroj strategického plánování integrace cizinců na místní úrovni
Projekt Multikulturního centra (MKC) Na práci v ČR přinesl českým obcím nástroj umožňující strategické uchopení integrace cizinců – integrační workshop. Projekt tak reagoval na pozvolna rostoucí počet migrantů v českých městech a potřebu, jak využít jejich potenciál a zároveň předcházet problémům, které mohou v oblasti vzájemného soužití vznikat. Integrační workshop je v zahraničí osvědčeným nástrojem strategického plánování v oblasti integrace cizinců, jenž umožňuje formulovat místní integrační strategie na základě expertní znalosti místních aktérů včetně migrantů samotných. Článek tak přináší další popis českého inspirativního projektu v oblasti integrace migrantů.
V České republice v roce 2019 žije přes 570 tisíc registrovaných migrantů. Jejich počet se za posledních 15 let více než zdvojnásobil a nadále roste. Migranti jsou na území ČR rozmístěni nerovnoměrně: větší podíl migrantů na celkové populaci najdeme v Praze, dále ve větších městech a regionech se silnou průmyslovou základnou, případně v oblastech při západní hranici státu. Za budování regionální integrační infrastruktury (krajských integračních center) a formulaci národní integrační politiky (Koncepce integrace cizinců) je zodpovědné Ministerstva vnitra. Ve svých dokumentech ale ministerstvo zároveň označuje přenesení integrace na regionální a lokální úroveň, aktivní působení místních samospráv a rovněž podporu participace cizinců na veřejném životě za jeden z cílů integrační politiky ČR.
Místní samosprávy však mají v oblasti migrační politiky omezenou rozhodovací pravomoc a nemohou například ovlivnit, kdo se na jejich území usadí. Přestože jsou postupně vytvářeny integrační nástroje na místní úrovni i zlepšuje se i dostupnost finančních prostředků na jejich realizaci, obce jsou často postaveny do situací, které pro ně není snadné řešit. V oblasti integrace cizinců jejich role spočívá v nastavení vhodných podmínek, které integrační proces podpoří a usnadní. Prosazování podobných podmínek ztěžuje skutečnost, že migranti v ČR nemají právo být voleni a jejich formální zastoupení v komunální politice je tak vyloučeno. Státní Koncepce integrace cizinců proto doporučuje podporovat participaci cizinců na veřejném životě jejich zapojování do poradních orgánů (platforem), výborů a komisí krajů i obcí, kde se mohou podílet na vytváření komunitních plánů a integračních strategií. Participativní přístup, tedy zapojování přímé cílové skupiny do tvorby strategií či designování projektů a služeb, však v ČR zatím není příliš rozvinutý. Plánování často probíhá paternalisticky a nezřídka reaguje na spíše na potřeby veřejné správy a nastavení grantových výzev, než na potřeby cílových skupin.
Integrace cizinců je průřezové téma, jehož efektivní uchopení na úrovni místních samospráv vyžaduje strategický přístup. K němu je potřeba podrobná znalost místní situace, vyjasnění kompetencí a rolí místních aktérů integračního procesu, povědomí o finančních zdrojích pro integrační opatření a také zapojení samotných cizinců. Integrační workshop představuje nástroj, který obcím pomůže najít odpovědi na potřebné otázky a umožní jim problematiku integrace cizinců propojit ji s širšími plánovacími procesy.
Jádrem projektu MKC bylo vytvoření metodiky integračního workshopu. Inspirací pro ní byl nástroj Integrationsworkshop, který vyvinula německá nadace Bertelsmann Stiftung. Upravená metodika integračního workshopu pak byla v rámci projektu pilotně ověřena. Integrační workshopy byly poté nabízeny a následně pod facilitačním vedením Multikulturního centra Praha uskutečněny v osmi městech či městských částech (viz dále)
Vytvořená a volně dostupná metodika integračního workshopu je podrobným návodem k přípravě a realizaci integračního workshopu a je určená pro facilitátory integračního workshopu. Stejně tak ale může metodika sloužit zástupcům obcí, kteří mají zájem se o nástroji integračních workshopů více dozvědět nebo kteří uvažují o zorganizování workshopu ve vlastní režii. Metodika popisuje postup k přípravě a realizaci workshopů v různých časových a obsahových variantách.
Hlavním smyslem integračního workshopu je identifikovat aktéry integračního procesu, přivést jejich zástupce ke společnému jednacímu stolu, zpřehlednit jim legislativní, kompetenční a institucionální pozadí cizinecké problematiky, seznámit je s daty a trendy, poskytnout jim co možná nejkomplexnější vhled do cizinecké problematiky v obci. Na těchto základech je pak v průběhu workshopu společně vytvořen koordinovaný přístup k integraci cizinců.
Klíčovou skupinou účastníků integračního workshopu jsou migranti. Ti poskytují účastníkům z řad majoritního obyvatelstva nedocenitelný pohled zevnitř a důležitou zpětnou vazbu. Řada dobře míněných projektů či opatření směřovaných na cizince totiž může okouzlit zaměstnance úřadů či nevládních organizací svou elegancí či propracovaností, avšak pro migranty mohou být nesrozumitelné či málo užitečné.
Integrační workshop se skládá z několika částí. V přípravné fázi workshopu facilitátoři spolu s vedením města nejdříve jasně vyspecifikují cíl, kterého má být integračním workshopem dosaženo. Může se jednat o formulaci městské integrační strategie, zapracování integrační problematiky pro potřeby komunitního plánování či jeho revizi, o prvotní zasíťování aktérů nebo naplánování integračně zaměřené projektové žádosti.
Facilitátoři spolu s pověřeným zástupcem municipality formulují pozvánku k účasti na integračním workshopu, identifikují a osloví relevantní aktéry. Souběžně s tím facilitátoři zpracují základní přehled situace v lokalitě z hlediska integrace cizinců, které zahrnuje demografické údaje, dále údaje o počtu dětí-cizinců ve školách, zaměstnavatelích cizinců, kapacitách veřejných služeb, informace o prostorovém rozmístění cizinců v obci apod. Takto zpracovaná data jsou představena účastníkům spolu s úvodem do cizinecké problematiky.
V první fázi samotného workshopu účastníci hodnotí kvalitu soužití a rozdělují se do tematických skupin podle oblasti svého profesního působení. V nich pak provádějí SWOT analýzu příslušných oblastí. V dalších fázích workshopu účastníci v rámci svých skupin určují nosná témata k dalšímu řešení, formulují vizi ideálního stavu, definují strategické cíle a rozpracovávají dílčí kroky k jejich naplnění (včetně stanovení časového harmonogramu a zodpovědnosti za jejich vykonání). Facilitátoři po skončení workshopu zpracují výstupy workshopu a předají je účastníkům.
V rámci projektu proběhlo celkem 8 integračních workshopů ve velmi rozdílných obcích a městských částech od milionového hlavního města Prahy až k městečku Žlutice s necelými 2500 obyvateli.
Cíle jednotlivých integračních workshopů byly odlišné, neboť jejich stanovení bylo vždy předmětem důkladného vyjasnění facilitátorů se zadavateli v přípravné fázi. Zatímco úřad městské části Prahy 12 využil integrační workshopy ke zpracování podkladů k zakomponování cizinecké problematiky pro potřeby komunitního plánování (2013) a jeho následné aktualizaci (2015), karlovarský (2014) a mladoboleslavský (2015) magistrát od integračního workshopu očekával zejména networking aktérů integračního procesu, zlepšení toku informací mezi nimi a posílení koordinace vzájemné spolupráce. Zadání úřadu městské části Praha-Čakovice (2014) obsahovalo požadavek na analýzu cizinecké situace v lokalitě, propojení s organizacemi poskytující integrační služby v Praze a identifikaci finančních zdrojů. Žlutický workshop (2014) byl zaměřen na naplánování provozu a vybavení nízkoprahového zařízení pro mladé. Integrační workshop realizovaný pro MHMP (2013) ve spolupráci s Integračním centrem Praha měl za cíl umožnit představení výsledků práce pracovních skupin na připravované Koncepci integrace cizinců na území HMP a poskytnout zpětnou vazbu koncepčním materiálům.
Výstupy integračních workshopů, které byly předávány zadavatelům a účastníkům, měly standardizovanou podobu. Obsahovaly analýzu situace v lokalitě, průběh a výsledky hodnotící a plánovací práce v řešených oblastech. Tato práce zahrnovala identifikaci klíčových témat, SWOT, formulaci vize a akčního plánu pro danou oblast, formulaci doporučení včetně identifikace vhodných zdrojů financování.
Kromě vytvoření metodiky integračních workshopů byly v projektu Na práci v ČR realizovány i další aktivity zaměřené na podporu integrace migrantů v obcích. Pro české úředníky byl vytvořen online helpdesk, jehož cílem bylo zpřehlednit relevantní legislativu či zdroje financování integračních aktivit. Jako doplněk k metodice integračních workshopů byl publikován také integrační manuál pro obce. Ten může posloužit jako užitečné vodítko pro sebeevaluaci v obcích, které zvažují realizaci integračního workshopu ve vlastní režii. V průběhu realizace projektu byl rovněž proveden výzkum mezi zahraničními zaměstnanci a jejich zaměstnavateli v ČR o současné praxi při zaměstnávání cizinců.
Další využití metodiky
Po skončení realizace projektu Na práci v ČR se ukázalo, že je metodika integračního workshopu univerzálně využitelná k plánování projektů či opatření, do něhož je potřeba zapojovat různé cílové skupiny, případně širší veřejnosti.
Multikulturní centrum Praha využilo těchto metodických postupů pro plánování opatření v rámci koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování proběhlo plánování nízkoprahového zařízení ve Žluticích či plánování opatření v oblasti vzdělávání v Sokolově). Agentura pro sociální začleňování pak zmiňuje integrační workshop jako jeden z užitečných nástrojů v Metodice pro posilování občanské společnosti a rozvoj sousedství v sociálně vyloučených lokalitách či v připravované Příručce dobrých praxí participace v sociálním začleňování.
Dobré uplatnění tyto postupy nalezly rovněž v oblasti školství – zejména při plánování a realizaci sociálně či komunitně zaměřených žákovských projektů či v aktivitách zaměřených na žákovskou evaluaci školního či (šířeji) městského prostředí.
Titulní obrázek: freepik.com
Jan Dítko pracuje v MKC od roku 2012. Zabývá se zde problematikou integrace cizinců, designováním vzdělávacích programů v oblasti interkulturního vzdělávání a lektoringem.