Lidé z Ukrajiny nejsou zvyklí trávit v knihovně volný čas, říká knihovnice Iuliia Rusetska

Jaký je rozdíl mezi ukrajinskou a českou knihovnou?

Ze sovětských dob zůstal Ukrajincům vztah ke knihovně jako k místu, kde si je možné půjčit knihu domů nebo si ji přečíst v čítárně (až po zápisu do knihovny a provedení příslušného zápisu do osobní kartičky čtenáře). V knihovně je zakázáno mluvit hlasitě, přicházet s jídlem, ale třeba i sedět nebo ležet v libovolné poloze. Mladí lidé zpravidla přicházejí do knihovny pouze v případě potřeby: za literaturou pro výuku, přípravu referátů nebo na pokyn učitele a rodičů. Knihovna na Ukrajině není místem odpočinku ani místem pro užitečné trávení volného času. Až v posledních letech začaly i knihovny na Ukrajině přecházet na evropský model práce, zkouší povzbuzovat čtenáře ke společným tvůrčím aktivitám a užitečnému trávení volného času, což ale většina uživatelů ještě nepřijala za své.

Jak by podle vás bylo možné překonat bariéry, které lidé z Ukrajiny mají v přístupu ke knihovnám?

Překonat předsudky Ukrajinců o práci knihovny je možné především prostřednictvím přímé komunikace s dětmi a jejich rodiči za zdmi knihovny (pozvání k setkání do nejbližší knihovny prostřednictvím školy, kolejí, neziskových a dobrovolnických organizací). Bylo by dobré kromě užitečných informací o knihovně a jejích službách konkrétně ukázat, co a jak se tam dá dělat (např. kde se dají hrát hry, kde si mohou návštěvníci povídat apod.). Taky by bylo dobré doptat se na zájmy a koníčky návštěvníků a podle toho doporučit vhodnou knihu, kurz či přednášku k přihlášení.

Jakým způsobem navrhujete oslovit ukrajinskou komunitu, aby přišla do knihovny?

a) Provést masovou informační a reklamní kampaň, která by šířila informace o umístění nejbližší knihovny a služeb, které nabízí. Například:

• poskytnout příslušné informační letáky a plakáty neziskovým organizacím a místům na pomoc uprchlíkům, aby e umístili na nástěnkách;
• poskytnout příslušné informační letáky a plakáty úřadům práce, kde si občané Ukrajiny vyřizují humanitární pomoc, status nezaměstnaného a jiné sociální dávky;
• umístit příslušné informační letáky a plakáty na pobočky cizinecké policie, kde se Ukrajinci registrují a získávají povolení (registrace bydliště, pracovní povolení atd.);
• zapojit dobrovolníky (např. skauty v době jejich mezinárodního setkání v Praze v srpnu) do šíření informačních letáků o knihovnách v ubytovnách, hotelích, jiném sociálním bydlení, kde žijí (jsou ubytováni) ukrajinští uprchlíci.

b) Navrhnout zaměstnancům městských částí, aby poskytovali v nejbližší pobočce knihovny třeba na hodinu týdně konzultace ukrajinským uprchlíkům, kde budou lidé moci získat oficiální a ověřené informace od úředníků (v ukrajinské komunitě je po tom velká poptávka, šíří se totiž mnoho polopravd a působí tam podvodní zprostředkovatelé, tzv. klienti, kteří využívají toho, že se příchozí neorientují a berou si pak peníze i za služby, které jsou zdarma). Tato možnost získat ověřené informace může v důsledku zpopularizovat i služby knihovny. Zaměstnanci městských částí naopak „z první ruky“ získají informace o potřebách příchozích.

c) Je-li to možné, rozšiřovat spolupráci knihoven s dalšími veřejnými, církevními, státními a městskými institucemi a organizacemi (knihovny poskytují vlastní prostory a organizace a instituce mohou pořádat část svých aktivit a akcí za zdmi knihovny).

Jaké kurzy kromě kurzů češtiny, po kterých je velká poptávka, podle vašeho názoru Ukrajinci potřebují?

a) Školení (bezplatné přednášky) o používání veřejné dopravy (nákup jízdenek, letenek, měsíčních či ročních kuponů na MHD), o fungování České pošty (její služby se liší od služeb ukrajinské pošty, např. ověřování dokladů), získání mobilního identifikačního klíče, příjem korespondence, příjem a odesílání balíků (tarify).

b) Školení (bezplatné přednášky) zaměstnanců státní správy: jak se vypočítává nárok na humanitární dávku, registrace osoby jako uchazeče o zaměstnání, pobírání podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky (na děti, pro osoby se zdravotním postižením, jako nízkopříjmová rodina), vyplácení důchodu (náležitosti důchodového zabezpečení v ČR). Poznámka: V tuto chvíli jsou na základě Lex Ukrajina I.-III. uprchlíci z Ukrajiny mimo klasický sociální systém ČR a sociální dávky jsou řešeny vyplácením humanitárního příspěvku a příspěvku pro solidární domácnosti.

c) Školení (bezplatné přednášky) z pracovního práva: zdanění příjmů občanů, druhy pracovních smluv, postup při zaměstnávání a propouštění atd.

d) Školení (bezplatné přednášky) o založení a vedení podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti.

e) Školení (bezplatné přednášky) o právu uprchlíků na bydlení a získání sociálního bydlení, stejně jako právní poradenství v oblasti pronájmu bydlení (postup, smlouva, termín, kauce a nahlášení adresy).

f) Školení (bezplatné přednášky) o zápisu dítěte do MŠ, ZŠ a SŠ (případně nostrifikace předchozího vzdělání či studia na univerzitě), o právech a povinnostech rodičů ohledně vzdělávání dítěte.

g) Školení (bezplatné přednášky) o lékařské péči a zdravotním pojištění: praktické tipy a kontakty, jak se objednat k lékaři, jak získat léky nebo potřebný předpis na léky, jak potvrdit existující diagnózy a nemoci (anamnéza buď chybí, nebo je v ukrajinštině), kde a které léky lze koupit bez předpisu, jak a kde koupit léky na předpis zdarma atd.

Kurzy češtiny jsou potřeba nejen pro děti, ale i pro dospělé. A nejen úroveň A0-A1 (30 hodin studia), jsou potřeba také bezplatné kurzy češtiny pro dospělé (i důchodce) na úrovni B1, B2, C1, C2, tak aby člověk mohl pracovat a cítil se v české společnosti sebevědoměji.

Článek vznikl v rámci projektu  „Informování a budování kapacit lokálních komunit při práci s držiteli dočasné ochrany“ podpořeného dotací MVČR.